Blesk je extrémně silný a výrazný přírodní jev. Odhaduje se, že například v Severní Americe ročně udeří 100 milionů blesků. Právě ve Spojených státech je blesk největším přírodním škůdcem majetku a ročně zabije přibližně 80 lidí. Každý rok jsou zasaženy i tisíce stromů v lesních porostech, blesk často bývá příčinou požárů. Blesky ale ničí i stromy rostoucí mimo les. Stromy ve městě zasažené bleskem představují potenciální riziko pro lidi a jejich majetek. Jedinou prevencí jsou systémy protibleskové ochrany stromů, které účinně snižují mnohá z těchto rizik.
Pro systém protibleskové ochrany stromů je důležité pochopit základní fyzikální zákony související s bouřkovou činností. Blesk je krátkodobý silnoproudý elektrický výboj, jehož dráha dosahuje délky až několika kilometrů. Je propojením kladného a záporného elektrického náboje, který vzniká následkem tření mezi mraky a zemí. Úder blesku je obvykle iniciován vůdčím výbojem sestupujícím z bouřkového mraku. Ten se přiblíží k zemi a přitáhne k sobě trsové výboje z vysokých vodivých objektů, jako jsou stromy. Vůdčí a trsové výboje se setkají nad takovým objektem ve výšce 1–10 kilometrů. Při jejich spojení dochází k prvnímu úderu blesku. Vzniklý elektrický proud se pokouší vyrovnat opačné náboje. Typický úder blesku tvoří tři nebo čtyři menší výboje, které trvají přibližně 0,0004–0,0006 vteřiny. Každý úder trvá 0,1–0,2 vteřiny. Síla elektrického proudu se obvykle pohybuje mezi 20 000 a 50 000 A při napětí cca 100 000 V. Objevují se i výboje zvané „horké blesky“, které mají delší průběh (100 A za 0,1 vteřiny) a u nichž je i vyšší pravděpodobnost vzniku požáru. Může se stát, že při zasažení nechráněného stromu blesk projde částí kmenu, potom strom opustí a „přeskočí“ na jiný, vodivější strom, objekt, osobu či zvíře. Tento jev se nazývá „postranní blesk“. Blesk jde cestou nejmenšího odporu. Postranní blesky způsobují požáry a vážné škody na objektech nebo elektrických systémech a zařízeních. Mohou také zničit nebo poškodit celé skupiny stromů. Postranní blesk může způsobit smrt lidí nebo zvířat, kteří se při bouřce ukrývají pod stromy.
Když blesk opouští nechráněný strom skrze kořeny, rozptýlí se do půdy. Jak se náboj rozšiřuje, na povrchu půdy vzniká značný rozdíl v elektrickém potenciálu. Tento rozdíl se nazývá „krokové napětí“. Pokud zrovna na tomto místě stojí člověk nebo zvíře, zásah elektrického proudu, který projde jejich tělem – jednou nohou vzhůru, druhou dolů – může být také smrtelný. Každoročně jsou bleskem zasaženy tisíce nechráněných stromů. Některé nejsou vážně poškozeny, jiné vydrží na stanovišti ještě řadu let, než podlehnou druhotným následkům způsobeným infekcí poškozeného kmene. Některé odumřou během krátké doby. Poměrně málo zasažených stromů blesk úplně porazí nebo rozlomí. V těchto ojedinělých případech však hrozí další rozsáhlé škody způsobené kusy stromů, které mohou být vymrštěny do vzdálenosti až stovek metrů. Účelem protibleskové ochrany stromů je bezpečně svést blesk do země. Systém ochrany poskytuje blesku cestu s minimálním odporem, která úder svede do země a strom nepoškodí. Řádně instalované a udržované systémy mají více než 98% účinnost v prevenci vážných škod na stromech.
Více se dočtete v článku věnovanému právě této tématice – Stromy versus blesky
Zdroj: ZAHRADA–PARK–KRAJINA / ARBORIST NEWS
